Kostel bývá většinou výraznou dominantou obcí a není tomu ani jinak u nás v Horní Brusnici. Výrazným dekoračním prvkem na kostele jsou i věžní hodiny. Měly ve své době především praktickou funkci, protože byly často jediným zdrojem informace o čase, byly zdaleka viditelné a odbíjení hodin slyšitelné. Proto tyto hodiny většinou financovala obec, starala se o údržbu, obsluhu i opravy.
Nemalou měrou přispěli k zachování funkčnosti věžních hodin i sami občané v roce 2010, kdy proběhla renovace ciferníků a hodinových ručiček. Po demontáži, kterou provedl s horolezeckou výstrojí pan Holec, bylo zjištěno, že v rámci opravy bude nutné provést i výrobu nových dílů. Proto se společně pan Vondrouš a již zesnulý pan Šípek dohodli ciferníky převézt na dílnu k panu Fabiánovi do Olomouce. Ten provedl renovaci dílů a předal písmomalíři, který doplnil vzhled současných ciferníků. Všem patří velká slova díků za tuto nemalou investici, která přispěla k zachování dominanty kostela.
Obsluha hodinového stroje prakticky denně, ovšem někdy i dvakrát za den, musí vyšlapat 140 schodů, které vedou k místu, kde je umístěn hodinový stroj, který pak pravidelně natahuje a stará se o všechny potřebné opravy a údržbu. Poslední, kdo prováděl obsluhu věžních hodin, byla Jana Prádlerová, která tuto činnost prováděla v letech 2011 - 2016. S ohledem na značné riziko úrazu při natahování hodin se obec rozhodla osadit toto zařízení elektrickým pohonem a při zjištění, že původní cimbály jsou použitelné pro odbíjení obec přistoupila i na tuto nabídku.
Zařízení ovládá hodiny tak, že se ručičky posunují po minutě podle elektronického radiového signálu. Celý systém je radiově řízen podle atomových hodin umístěných v Německu, ve Frankfurtu nad Mohanem. Do elektronického systému je zabudována paměť pro případ výpadku elektřiny a po obnovení její dodávky automaticky nastaví správný čas včetně změny letního a zimního času. Zvony zvané cimbál na kostelní věži odbíjí dnes každou celou hodinu velkým cimbálem, čtvrthodiny oznamuje cimbál menší. Zařízení pro elektrický pohon věžních hodin konstrukčně nezasahuje do původního hodinového stroje. Po dohodě s firmou Elektrozvon.cz, která celé zařízení instalovala, bylo nalezeno řešení, při kterém nedojde ke znehodnocení původního hodinového stroje, který pochází z dílny malého pražského hodináře Franze Sumereckera, instalovaného do kostela sv. Mikuláše v roce 1846.
Věžní hodiny bude dnes už sice řídit elektronika, ale čas zůstane stejný!!!
Přejeme Všem krásný prožitek a děkujeme za podporu. Jiří Vojtíšek
Žádné komentáře doposud nebyly přidány.
Přidat komentář