Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > O obci > Historie obce

O Horní Brusnici

Horní Brusnice je nejjižnějším výběžkem okresu trutnovského. Na severozápadě hraničí s okresem jičínským (Vidonice). Pramen řeky Bystřice leží na rozhraní obou okresů, tak že její tok tvoří přirozenou hranici katastru hornobrusnického a vidonického. Na jihu hraničí s památnou Zvičinou, na jihovýchodě s Dolní Brusnicí a na severu s Mostkem.

image.jpg (1).jpgO vzniku obce je toho známo málo. Jméno je možno odvodit z českého slova „brusinka“. Dle této domněnky rostlo ve zdejších lesích hojně brusinek a od toho dostala vesnice své jméno. Dle mínění jiných bylo jméno odvozeno od slova brousiti, neboť dřívější obyvatelé se zabývali broušením anebo výrobou brusů.

První písemná zmínka, o obci Brussnicz, patřící miletínskému Řádu německých rytířů, pochází z roku 1358. Farní kostel zde prokazatelně stál již roku 1384. V roce 1396 se obec označuje jako Brusnycz. 


Před rozdělením obce na Horní a Dolní se nazývala zdejší obec Česká Brusnice, aby se odlišila od Německé Brusnice u Trutnova. České obyvatelstvo zde tak trpělo pod útiskem zdejších i okolních Němců, takže při sčítání lidu roku 1910 se z celkového počtu (1310) obyvatel hlásilo pouze 31 k české národnosti.image.jpg (5).jpg Obydlených domů zde tehdy bylo 245. Zdejší české obyvatele velmi posilovala blízkost Zvičiny, kde byly často pořádány manifestace českých spolků. Také každoročně o pouti (konané vždy čtvrtou neděli po velikonocích) se do Horní Brusnice sjíždělo mnoho Čechů. Roku 1867 si dali na Zvičině sraz Sokolové ze širokého okolí. Pod záminkou, že tento sraz byl pořádán bez povolení rakouských úřadů bylo mnoho účastníků uvězněno a  pokutováno (vybralo se 4.800 K rak. pokuty).  Roku 1869 byl pořádán podobný sjezd. Byl povolen, ale byl přítomen vládní zástupce – krajský hejtman z Jičína a josefovská vojenská posádka vyčkávala v pohotovosti k zakročení, kdyby bylo potřeba Čechy rozehnat.

Také v Mariánské Studánce pod Zvičinou (dnes Letovisko Zdenka Nejedlého) byla většina hostů české národnosti.


image.jpg (3).jpgPoněvadž zdejší obec byla součástí panství Hostinného, souvisí dějiny Horní Brusnice s dějinami tohoto panství. Za husitských válek šlechtic Lichtenburg (majitel panství) byl nejdříve Táborita, ale později přešel k Zikmundovi, proto Žižka 5. března 1424 oblehl Hostinné a okolí vypálil.

Od roku 1542 za Jiřího z Valdštejna se šíří na jeho panství učení Lutherovo. Za Albrechta z Valdštejna byla Brusnice připojena k vévodství frýdlantskému. Albrecht ji dal v léno Zdenkovi z Valdštejna, ale obyvatelstvo bylo vykořisťováno velikými daněmi.


7. srpna 1629 zasáhla do naší obce protireformace. „Všichni nekatolíci v panství musí přestoupit do týdne“ zněl rozkaz Ferdinandův. Po smrti Albrechta z Valdštejna přešla Brusnice do rukou Viléma z Lamboy. Po roce 1648 řádily u nás epidemie a hlad.

image.jpg.jpgTaké sedmiletou válku naše okolí velmi utrpělo. Roku 1799 získal panství Hostinné Frant. hrabě Deym ze Střítěže. Roku 1866 byla Brusnice vykořisťována císařskou brigádou.



Od roku 1384 má Brusnice farní kostel: závisel od roku 1752 na faře v Hostinném. Roku 1752 se osamostatnil. Tento původní kostel stál na starém hřbitově, dnes proměněný v park. Roku 1828 byl již v tak špatném stavu, že byl od této doby policejně uzavřen. Základní kámen nového kostela byl posvěcen     14. července 1840 a 4. října 1846 byl vysvěcen. Hlavní oltář byl malován Gabrielou hraběnkou Deymovou (matka patrona kostela Frant. Deyma), silně pozlacen rám a věnován kostelu. Obsahuje ostatky sv. Felixe a Donata.

Farní škola byla založena roku 1668. V budově bývalé školy se vyučovalo od roku 1879 a 30. června 2006 byla tato škola zrušena.

Od roku 1909 byla firma Josef Pech vybavena stroji. Vyráběly se zde deky, flanel i sukna.


Střed obce s kostelemPošta byla zrušena roku 1860. Při ní byla četnická stanice. Byl zde též obvodní lékař s domácí lékárnou.

Od roku 1920 zde byla česká jednotřídka. Roku 1937 byla postavena Kampelička. Stavbu mateřské školy přerušil zábor „SUDET“. Za první republiky zakusili zdejší Češi mnoho utrpení. Život hraničářů se po záboru stal téměř nesnesitelným. Po osvobození se zde národnostní poměry den ode dne zlepšovaly a dnes zbývá pouze několik Němců ze smíšeného manželství.

 

 

28. 6. Lubomír

Zítra: Petr a Pavel

 

 

Kalendář akcí

Návštěvnost stránek

115108