Na tomto odkazu si můžete přečíst článek Krkonošského deníku o Horní Brusnici jako o dobrém tipu na výlet: článek "Procházka po Horní Brusnici"
Okres Trutnov je velice bohatý na významné osobnosti, které se zde narodily, působily zde nebo tento region navštívily a ten se posléze stal námětem mnoha jejich děl. Své dojmy a zážitky z návštěvy Krkonoš popsali velikáni českých dějin jako Josef Dobrovský, Václav Kliment Klicpera, František Čelakovský, Karel Hynek Mácha, Svatopluk Čech či Vítězslav Hálek.
Mecenáš umění hrabě František Antonín Špork nechal na konci 17. století v místě minerálních pramenů vystavět na svou dobu přepychové lázně KUKS. Výstavbu svěřil architektu G. B. Alliprandimu, který zde postavil barokní hospital s kostelem a hrobkou Šporků. Patřilo k němu i divadlo a závodiště, které se bohužel nedochovalo. Slavné sochy ctností a neřestí vytvořil mistr barokních plastik sochař Matyáš Bernard Braun, který je i autorem soch nazvaných „Braunův Betlém“.
V 17. století se stala útočištěm pro učitele národů J. A. Komenského obec BÍLÁ TŘEMEŠNÁ, kde začal psát jedno z jeho nejvýznamnějších děl „Velkou didaktiku“.
Ve věži děkanského kostela ve Dvoře Králové nad Labem (foto: Jan Frýzl) objevil Václav Hanka v roce 1817 rukopis, později nazývaný Rukopis královédvorský, který měl pocházet ze 13. století, ale zjistilo se, že je to padělek z 19. století. Královédvorští po této osobnosti pojmenovali kulturní zařízení jako Hankův dům.
Ve Dvoře Králové se narodil vynikající sochař Otto Gutfreund, mimo jiných děl autor pomníku „Babička s dětmi“ v Ratibořicích.
Ve většině obcí byly zachovány tzv. Krkonošské roubenky. Vznikaly v minulých stoletích jako příbytky horalů.
Královédvorský mikroregion je zajímavý mnohými dalšími architektonickými a historickými památkami. Téměř v každé obci regionu se nachází významné kulturní nebo technické památky, které stojí za shlédnutí:
BÍLÁ TŘEMEŠNÁ – vodní dílo Těšnov
Pohádková přehrada s hydroelektrárnou na řece Labi. Okolí je romanticky nazýváno Les Království. Přehrada byla postavena v letech 1910-1919, je nejstarší svého typu ve střední Evropě a od roku 1964 je to chráněná technická památka.
(foto: Jan Frýzl)
BÍLÉ POLIČANY – bývalý barokní zámek, park, dvoupatrový špýchar
DOUBRAVICE – zachována některá roubená stavení
HORNÍ BRUSNICE – lidové stavby „Zvičinské chalupy“
HŘIBOJEDY – v roce 1978 zde byl prováděn archeologický průzkum mezolitického tábořiště, částečně zachované roubené chalupy
Hrad Pecka je jediným interiérově zpřístupněným objektem v celém regionu středního Podkrkonoší a Krkonoš.
Láká nejen krásnou okolní krajinou s jedinečnými výhledy na Krkonoše, ale také zaměřením prohlídek výhradně na svou vlastní, autentickou historii.
(foto: Jan Frýzl)
CHOUSTNÍKOVO HRADIŠTĚ – rokokově klasicistní kostel sv. Kříže, zřícenina hradu ze 14. století
KOCBEŘE – srubový dům, boží muka, Šporkův mezní kříž a kámen s reliéfem jelena
TŘEBIHOŠŤ – kaple z roku 1822, k ní v roce 1900 přistavěna loď podle A. Cechnera, na Šormově louce je smírčí kříž z roku 1770
ZVIČINA
Představuje nejvyšší vrch
Zvičinsko-kocléřovského hřbetu, podřazeného celku Krkonošského podhůří. Vrchol Zvičiny leží v nadmořské výšce 671 metrů, přibližně 0,5 km východně od vsi Zvičina. Zvičina je populárním turistickým cílem a významnou křižovatkou turistických cest. Na vrchu stojí barokní kostel svatého Jana Nepomuckého z roku 1706, Raisova turistická chata s vyhlídkou a dva stožáry radiokomunikací. Za příznivých sněhových podmínek jsou v provozu lyžařské vleky skiareálu s dlouholetou tradicí. Zvičina a její blízké okolí nabízí výhled do České tabule, na Krkonošské podhůří a Krkonoše. (foto: Jan Frýzl)
ŽIREČ – bývalá jezuitská rezidence v barokním zámku. Areál zámku slouží v současné době jako lůžkové zařízení pro nemocné roztroušenou sklerózou - Domov svatého Josefa. K zámku přiléhá Kostel a kaple sv. Anny. Světovým unikátem je barokní zvonkohra, která se nachází na kúru kostela. Ani znalcům není známo, že by se podobný nástroj někde jinde do dnešních dnů dochoval. Do Žirče daroval zvonkohru hrabě František Antonín Špork. Každoročně je možné si zvuk zvonkohry poslechnout při Svatoanenských slavnostech, které se konají v areálu Domova svatého Josefa vždy v červenci v sobotu nejbližší ke svátku sv. Anny
ZOO Dvůr Králové - Africké safari Josefa Vágnera
Mezi největší turistické atraktivity mikroregionu patří bezesporu ZOO Safari ve Dvoře Králové nad Labem. Tato zoologická zahrada je unikátním zařízením svého druhu. Patří k nejvýznamnějším v Evropě a je díky počtu chovaných zvířat největší v ČR (přes 2000 kusů ve 300 druzích na ploše 72 ha). Specializace na africké kopytníky a nosorožce, dále pak na šelmy, primáty a ptáky. V létě je v provozu Safari park, část se prochází pěšky, část se projíždí autobusem nebo vlastním automobilem. Představují se tu zvířata v prostředí podobném přirozeným podmínkám. V ZOO je také galerie 77 originálních obrazů Zdeňka Buriana „Vývoj života na Zemi“ s výjevy pravěké krajiny a tvorů. ZOO ve Dvoře Králové nad Labem je vyhledávaným turistickým místem.
Státní zámek Kuks
Druhou unikátní památkou mikroregionu je již zmiňovaný STÁTNÍ ZÁMEK KUKS. Jedná se o barokní komplex budov ze 17. století. Původně lázně se 3 léčivými prameny. Celý areál je vystavěn na obou březích Labe. Komplex původně zahrnoval špitál, letohrádky, park se závodištěm a 40-ti soškami trpaslíků, zámek a další budovy. V roce 1740 zničila povodeň velkou část lázní a budovy pak byly bourány nebo přestavovány. Dnes se v areálu nachází špitál, klášter, lékárna s dobovým nábytkem a nádobím, park a veřejnosti nepřístupná hrobka Šporků. Nejvýznamnější součástí výzdoby jsou bezesporu Braunovy pískovcové sochy v nadživotní velikosti – 12 alegorií Ctností a 12 alegorií Neřestí a sousoší Náboženství. Originály jsou v lapidáriu kaple a dokonalé kopie zdobí terasy před zámkem. Jako součást zámku se počítá i 3 km vzdálený Braunův Betlém, soubor soch v přírodě v Novém lese nad Žirčí. Z původních 26 reliéfních postav se dochovaly pouze reliéfy Narození Páně a klanění tří králů, Vidění sv. Huberta a sochy M. Magdalény, sv. J. Křtitele a poustevníků Onufria a Garina a Jákobova kašna. (foto: Ladislav Renner)